|
|
Sociální hnutí Black Lives Matter a ženský aktivismus
Knotková, Barbora ; Muhič Dizdarevič, Selma (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem sociálního hnutí Black Lives Matter a vnímáním žen a ženského aktivismu v rámci hnutí. Cílem práce je porozumět hnutí Black Lives Matter na základě toho, že v kontextu teoretické klasifikace sociálních hnutí jsou vymezené dva typy, nová a stará, a určit, zda je vůbec možné Black Lives Matter zařadit striktně do jedné z těchto kategorií. Pro cíl hlubšího porozumění se práce dívá také na propojení hnutí Black Lives Matter s feministickým hnutím a zkoumá, jak se hnutí staví k ženám a k ženskému aktivismu. Práce se opírá o konceptuální rámec, který je tvořen teorií nových sociálních hnutí, doplněnou o typologii politického aktivismu a teorii intersekcionality.
|
|
|
Pravicový populismus v Itálii a Německu po roce 2000
Repin, Artem
Tato práce je věnována komplexní komparativní analýze politických organizací pravého spektra v Itálii a Německu ve 21. století. Práce využívá kvantitativní metodu výzkumu, v níž jsou vyvozovány závěry, jak prostřednictvím historické analýzy, tak i prostřednictvím moderních vnitropolitických změn probíhajících v posuzovaných zemích. Chronologické období práce 2000-2022 Teoretická část práce obsahuje retrospektivní komplexní analýzu utváření a vývoje pravicových politických idejí v rámci nejaktivnějších a nejvýznamnějších stran pro každou z uvažovaných zemí. Jejich podoba, proměny a adaptace na různá období nového poválečného systému vztahů založeného na zvláštnostech politického klimatu příslušných evropských zemí. Analytická část je věnována klíčovým faktorům a nástrojům, díky kterým si pravicová hnutí v Itálii a Německu dokážou získat důvěru stále většího počtu občanů. Jsou popsány způsoby nesystémového politického aktivismu, které ovlivňují formování veřejného mínění a následnou občanskou volbu pravicových populistických hnutí. Jsou studovány rysy současného vnitropolitického klimatu zemí, potenciální dlouhodobé důsledky a předvídatelné výzvy současného liberálně demokratického modelu.
|
|
|
Pohromadě sami: Kolektivní jednání v době sociálního distancování
Brabencová, Markéta ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Němcová, Lucie (oponent)
BRABENCOVÁ, Markéta. Pohromadě sami: kolektivní jednání v době sociálního distancování. Praha, 2022. 57 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Ondřej Císař, Ph.D. Abstrakt Práce se zabývá kolektivním jednáním, jakožto formou koordinace mezi lidmi za politickými nebo společenskými účely v době pandemie. Zajímá mě zejména pohled na tuto problematiku optikou podoby aktivismu. Pro práci definuji kolektivní jednání jako setkání alespoň tří lidí, za účelem vyjádření nějakého zájmu nebo problému ve vztahu k veřejným institucím, a to prezenční i online formou. Zmiňovaným pandemickým obdobím se myslí doba od 1. března roku 2020, až do 31. srpna 2021. Cílem teoretické části je představit samotný politický aktivismus, typy kolektivního jednání, popsat strategický protestní repertoár a pohled na symbolické nástroje. Empirická část přináší analytické a systematické zachycení kolektivního jednání v ČR v pandemickém období, jako metodologický nástroj byla zvolena analýza protestních událostí. Ve snaze o zachycení vzorce kolektivního jednání během pandemie jsou využity mediální zdroje, které jsou následně analyzovány díky integrované internetové databázi NewtonOne. Jako konkrétní média byli zvoleny...
|
|
|
Je česká společnost rozdělená? Sociologická analýza sociální a politické polarizace v české společnosti
Háčková, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem: Je česká společnost rozdělená? Sociologická analýza sociální a politické polarizace v české společnosti se zabývá studiem polarizace na masové úrovni. Jejím hlavním cílem je prostřednictvím dotazníkového šetření a následné kvantitativní analýzy indikovat sociální a politickou polarizaci v české společnosti, a identifikovat některé zlomové linie a určit zásadní faktory, které k polarizaci přispívají. Autorka se nejprve věnuje výzkumu stranické a politické polarizace, od něhož se posouvá ke společenské dimenzi polarizace, tedy předním tématům a skupinám, které tvoří zlomové linie. Autorka se v textu dále zaměřuje na extremitu názorů, afektivní polarizaci a pociťovanou polarizaci, u nichž je zkoumán vliv (a)politického hněvu nebo politické angažovanosti. V neposlední řadě je sledován vliv používání sociálních médií a vystavení extrémním názorům a politickému obsahu na hladiny polarizace. Z výsledků vyplývá, že se česká společnost nezdá být silně rozdělená, spíše se tak cítí. Práce však odhalila několik konfliktních linií ve společnosti, týkající se politické situace, lidských práv, aktuálních témat, sociálních otázek a majetkových nerovností. Výsledky prokázaly vliv faktorů, jako například (a)politického hněvu, politické angažovanosti, nebo vystavení extrémním názorům či...
|
|
|
O aktivistech a lidech: analýza diskurzu o vybraných případech politického aktivismu v českém kontextu
Kňapová, Kateřina ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální reprezentací vybraných protestů v českých médiích. Jsou to protesty antikomunistické, studentské, "anti-austerity", protiromské a antifašistické či antirasistické. Autorka použila kritickou analýzu diskurzu a to na vzorku mediálních výstupů z období 1/2008 až 7/2014. Zaměřila se na analýzu označování protestujících, reprezentaci vztahu mezi protesty a demokracií a protestujícími a společností, "běžnými lidmi". Autorka dochází k závěru, že označování protestujících i reprezentace vztahu mezi protestem a demokracií ve sledovaném vzorku silně odráží celkové pojetí české polistopadové identity jako té, co klade důraz na umírněnost, ale také individualismus nebo poměrně minimalistickou definici politiky omezenou na tu stranickou nebo parlamentní. Jako kongruentní jsou obvykle prezentovány protesty protikomunistické a studentské, naopak jako protesty, které jsou problematické nebo podezřelé, jsou rámovány protesty odborů, případně "radikálů" a "extremistů".
|
|
| |
|
|
Ideologické zázemí kolektivu, který spravoval Autonomní sociální centrum Klinika: Zařazení do teoretického rámce
Ježková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje kolektivu žižkovského Autonomního sociálního centra Klinika, na jehož příkladu zkoumá vnitřní hodnoty členů a následně pokládá otázku, zda je možné nalézt v tomto kolektivu aspekty subkultury, kontrakultury nebo sociálního hnutí. Práce se v teoretické části soustředí na shrnutí vývoje studia subkultur, kontrakultury a sociálních hnutí a prezentaci definic těchto konceptů v prostředí porevoluční České republiky. Zahrnuta je i stručná deskripce vývoje squattingu u nás. Součástí bakalářské práce jsou též rozhovory s bývalými členy kolektivu, ze kterých vyplývá, že kolektiv byl orientován kontrakulturně se znaky sociálního hnutí. Subkulturní aspekty byly v kolektivu přítomny ve velmi omezené míře, protože je členové aktivně potlačovali formou různých mechanismů.
|
|
|
Role školy v procesu formování aktivního občanství očima českých politických aktivistů
Černá, Anna ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Cílem textu je kriticky sociologicky analyzovat roli instituce školy v procesu formování aktivního občanství, jež autorka chápe jako specifický vzorec jednání osvojovaný v průběhu socializace. Participační model demokracie, z něhož vychází i české vzdělávací kurikulum, předpokládá vychovat z mladých informované a aktivní jedince uznávající demokratické hodnoty. Formální vzdělávání coby jeden z aktérů sekundární socializace představuje jediný veřejně kontrolovaný nástroj výchovy občanů. Ačkoli je výchova k občanství formálně zahrnuta do vzdělávacího kurikula, současné výzkumy v českém prostředí ukazují, že škola nehraje v politické socializaci mladých významnější roli. Z toho důvodu nahlíží autorka na formální vzdělávání jinou optikou a diskutuje i další aspekty. Klíčový je pro ní pohled českých politických aktivistů, které vnímá jako nedílnou součást občanské společnosti a prototyp aktivních občanů. Analýza role instituce školy je založena na 26 hloubkových rozhovorech se zástupci organizací politického aktivismu. Autorka představuje školu jako instituci výchovy k občanství, jež na jednu stranu v politické socializaci mladých selhává, na stranu druhou však k občanské výchově disponuje příslušným potenciálem. Dále ukazuje, že školu není možné vnímat jako homogenního aktéra procesu socializace, ale jako...
|
|
|
Participační demokracie a politický aktivismus
Polák, Martin ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se věnuje teoriím participační demokracie a využití jejích idejí na práci politických aktivistů v České republice. Teoretickým východiskem práce je vymezení participační demokracie převážně tak, jak ji chápou Carole Pateman, Benjamin R. Barber a Brian Barry. Tento teoretický rámec je následně využit pro výzkumnou část, která se skrze rozhovory s vybranými zástupci politického aktivismu v České republice zaměřuje na analýzu toho, zda jsou ideje participační demokracie pro práci a sebepochopení politických aktivistů důležité a zda je ke své činnosti potřebují. Jelikož je v současné době převládající názor sociologů takový, že je v České republice rozvinut převážně transakční aktivismus, který s idejemi participační demokracie nepracuje, snažím se poukázat na to, že součástí takto chápané politického aktivismu by měly být i ideje participační demokracie, jelikož jsou podle mého zjištění důležitou součástí sebepochopení vybraných politických aktivistů.
|
|
|
O aktivistech a lidech: analýza diskurzu o vybraných případech politického aktivismu v českém kontextu
Kňapová, Kateřina ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální reprezentací vybraných protestů v českých médiích. Jsou to protesty antikomunistické, studentské, "anti-austerity", protiromské a antifašistické či antirasistické. Autorka použila kritickou analýzu diskurzu a to na vzorku mediálních výstupů z období 1/2008 až 7/2014. Zaměřila se na analýzu označování protestujících, reprezentaci vztahu mezi protesty a demokracií a protestujícími a společností, "běžnými lidmi". Autorka dochází k závěru, že označování protestujících i reprezentace vztahu mezi protestem a demokracií ve sledovaném vzorku silně odráží celkové pojetí české polistopadové identity jako té, co klade důraz na umírněnost, ale také individualismus nebo poměrně minimalistickou definici politiky omezenou na tu stranickou nebo parlamentní. Jako kongruentní jsou obvykle prezentovány protesty protikomunistické a studentské, naopak jako protesty, které jsou problematické nebo podezřelé, jsou rámovány protesty odborů, případně "radikálů" a "extremistů".
|
host ::
RSS.